Bednáři Plzeňského Prazdroje vysmolí 17 dubových ležáckých sudů, každý váží kolem 900 kilogramů
Bednáři Plzeňského Prazdroje během října 2026 vysmolí 17 dubových ležáckých sudů o objemu 40 hektolitrů. Celé vyvalení sudů ze sklepa, smolení a návrat pod zem jim zabere dva týdny.
Plzeňský Prazdroj na podzim 2026 provádí tradiční údržbu obřích dubových ležáckých sudů ze svých historických sklepů. V sudech zraje část várky plzeňského ležáku a po každém použití se musí znovu vysmolit, tedy dostat nový vnitřní povrch ze smoly. Letos na podzim to čeká celkem 17 ležáckých sudů.
Velký ležácký sud má objem zhruba 40 hektolitrů a váží kolem 900 kilogramů. Manipulace s ním proto vyžaduje zkušenost a spolupráci celé osmičlenné party bednářů. Sudy ze sklepa vyvalují dvakrát do roka.
„Ležácký sud není na jedno použití. Při správné péči může sloužit i desítky let. Skládá se z jednotlivých dužin, obručí a je dotěsněn orobincem, přičemž každou část můžeme v případě potřeby opravit nebo vyměnit. Proto je pro nás důležitá pravidelná kontrola a údržba každého sudu,“ říká Karel Hofman, mistr bednářů v Plzeňském Prazdroji. Dužiny jsou jednotlivá prkna, ze kterých je sud složený.
Jak probíhá smolení dubových sudů
Smolení je podle Karla Hofmana tradiční postup údržby dřevěných sudů a v podstatě jde o dezinfekci dubového sudu před tím, než se znovu naplní pivem. Bednáři do sudu nalijí smolu ohřátou na 200 °C a převalováním sudu ji rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Vrstva smoly zajistí, že pivo nepřijde do přímého kontaktu se dřevem a nebude z něj přebírat nežádoucí vůně a chutě.
Základem smoly je pryskyřice z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Plzeňští bednáři používají směs čínské, kanadské a americké pryskyřice. Vysklepení, tedy vyvalení sudů ze sklepů na povrch, smolení a následný návrat zpátky pod zem trvá celkem dva týdny.
Sudy hlídají chuť ležáku
V nově vysmolených sudech pak v historických pivovarských sklepích zraje část várky piva Pilsner Urquell stejně jako v době uvaření první várky před 184 lety. Kvašení a zrání ležáku v sudech a v původních podmínkách umožňuje sládkům porovnávat pivo uvařené tradičním a moderním postupem a hlídat, aby se jeho chuť neměnila. Návštěvníci mohou nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák ze sudů ochutnat v historických sklepích při prohlídkách pivovaru.
Řemeslo, které se dál učí
Plzeňský Prazdroj uvádí, že jeho bednáři jsou pravděpodobně poslední bednářskou partou na světě, která pracuje přímo v pivovaru. Kromě péče o velké sudy nejčastěji vyrábějí transportní soudky do 50 litrů. Ročně jich vzniká několik desítek a výroba jednoho trvá zhruba tři dny. Nový velký ležácký sud o objemu 40 hektolitrů zabere dvěma bednářům zhruba měsíc. Bednáři vyrábějí také dárkové sudy a soudky na objednávku a dárkové předměty, které se prodávají v Dárkové prodejně v plzeňském pivovaru.
„V pivovaru dnes už nemáme tisíce dřevěných sudů a stovky bednářů jako před sto lety. Ale práce bednáře zůstává stejná. O to důležitější je, že se nám daří řemeslo udržovat a předávat tradici dál. Už druhým rokem máme nového tovaryše v učení, které trvá zhruba tři roky,“ říká Karel Hofman.
Karel Hofman je od září 2026 držitelem titulu Nositel tradice lidových řemesel, který uděluje Ministerstvo kultury za mimořádné zvládnutí tradičního řemesla a jeho předávání dalším generacím. Podle Petra Tůmy, manažera tradičních řemesel Plzeňského Prazdroje, byl oceněn nejen za mistrovské dovednosti, ale i za to, že s ostatními bednáři pomáhá udržovat řemeslo živé. Práce plzeňské bednářské party je od roku 2018 zapsána na národním Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
Až 150 bednářů a tisíce sudů
Zlatá léta bednářství v plzeňském pivovaru připadla na přelom 19. a 20. století. Pivovar tehdy měl ve sklepích až 7 000 velkých dubových ležáckých sudů a v oběhu tisíce menších soudků, za první republiky až půl milionu. Ve strojní bednárně se ročně vyrobilo na 40 000 nových sudů a pivovar zaměstnával až 150 bednářů. Už v roce 1926 si tehdejší Měšťanský pivovar v Plzni nechal registrovat kruhovou ochrannou známku s bednářským soudkem, který je dodnes jedním ze symbolů pivovaru. S postupným nahrazováním dřevěných sudů kovovými význam řemesla klesal.
Časté otázky
Proč se pivní sudy smolí?
Smolení je v podstatě dezinfekce dubového sudu před opětovným naplněním pivem. Vrstva smoly zajistí, že pivo není v přímém kontaktu se dřevem a nepřebírá z něj nežádoucí vůně a chutě.
Dá se pivo ze sudů ochutnat?
Ano, při prohlídkách plzeňského pivovaru mohou návštěvníci v historických sklepích ochutnat nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák ze sudů.
Jak dlouho trvá výroba velkého ležáckého sudu?
Sud o objemu 40 hektolitrů zabere dvěma bednářům zhruba měsíc, menší transportní soudek do 50 litrů zhruba tři dny.